Snad je na místě otázka, co že je to tedy špatně? Pokud je naší součástí duch, který je schopen setkání se s Bohem, který po takovém setkání touží, jak může být problém v tom, že se lidé s Bohem nesetkávají? Je to jako položit obdobnou otázku: Jakto, že tento člověk, i když je jeho součástí tělo, které umí spát (pokud je zdravé), které dokonce touží spát, jakto, že je tento člověk unavený? Odpověď je jednoduchá. Málo spal.

Špatně je tedy to, že nenaplňujeme potřeby našeho ducha.

Kolik hodin denně věnujeme svému tělu a své mysli? Kolik hodin spíme, jíme, odpočíváme. Kolik hodin "ventilujeme" mozek koukáním na filmy, internet, hraním her, četbou knih nebo třeba luštěním sudoku?

Kolik hodin denně věnujeme potřebám svého ducha?